„Máte vy to ale kliku, člověče…“
Naše (Vaše) bydlení má spoustu atributů, které z něho dělají místo jediné a jedinečné, prostě to NAŠE. Pokud si obydlí zařídíme se
Keramické kování
vkusem, sobě vlastním, potom má pro nás cenu nejenom postižitelnou prostým součtem financí vynaložených, ale i cenu jakousi mystickou. Jsou zde naši nejbližší, je to náš domov, spojuje nás s ním vůně, zážitky, emoce, vítězství i prohry. To místo má vlastně nevyčíslitelnou hodnotu. Je to společenství a jeskyně, kam se vraceli první lidé, je to zemnice krytá větvemi se stěnami z proutí a hlíny, je to dřevem provoněná chalupa s kamennou podezdívkou, je to lidská pospolitost každé doby, je to prostě život. Teď anebo tehdy, nehraje žádnou roli. Jsme obklopeni tím, co je potřeba, co chceme, co je praktické nebo jen krásné. Někdy nás obklopuje pravý opak, potom je čas něco s tím udělat. Otevřít dveře, okno, pustit sem světlo a nové svěží nápady.
Už jste ty dveře otevřeli? Co klika? Nic moc? Tak, šroubovák a už ať je tam jiná. Jaká?
No taková co se VÁM bude líbit, za kterou rádi vezmete. A když už poletí ta klika, tak i kování a zvolíme nějaké vkusné, ve stejném provedení, ze stejné líhně. Chcete to tady mít jako DOMA? Tak žádné odmlouvání.
Menší exkurze do minulosti nebude na závadu.
Bronzové kování
Dříve to, co dnes označujeme jako kliky, okenní a dveřní kování, rozety, štítové kování, zámky, vložky, madla a úchytky aj. vypadalo jinak, poplatno své době, technickým a technologickým možnostem doby, dovednosti a zručnosti tehdejšího člověka. Kůže, kožešina či větve přes vchod nepotřebovaly tyto vymoženosti. Kováním nelze nazvat ani kožený závěs dveří, jakýsi pant. Dřevěné uložení čepu, dřevěná petlice, závora, úchytka má ke kování blíže, a nalezneme je i dnes v replikách chalup, jinak moderně vybavených kupř. v Rakousku. Nicméně slovo kování nás pochopitelně směruje k práci kovářské. To už by ale byla vyšší dívčí. I dnes hledíme s úctou na zámky a kování u vstupů do hradů a obdivujeme tehdejší zručnost.
No a tak šel čas, to, co bylo věcí přepychu, později jakési potřeby, se stalo nezbytností. Dnes se nikdo nediví patentnímu zámku, bezpečnostnímu kování. Přeskočme období socialistických klik a kliček z jakéhosi umakartu, které nebyly ani pěkné, ani praktické. Snad jen levné. No, prostě byly. Dnes se tento segment stal byznysem s velmi sofistikovaným zázemím. Kliky jsou leckdy designové šperky, filigránské kousky, jak stran materiálu, tak stran tvaru a výsledného efektu. My se ovšem podíváme spíše na stránku praktickou, potažmo estetickou.
Vzhledem k současné nabídce kování se budeme věnovat kování pouze dveří a oken:
1) podle typu
- - kování rozetové
- - pouze rozety
- - kování štítové
- - okenní oliva a půloliva
- - okenní kování
- - okenní rozvora
- - madla, mušle, koule
- - samozavírače, zadlabací zámky, vložky, stavěče dveří, zarážky dveří, řetízky, kukátka, štítky, klepadla aj.
2) podle použitého materiálu:
- - hliník,
- - nerez,
- - chrom,
- - nikl,
- - mosaz,
- - kliky keramické, skleněné,
- - vykládané jiným materiálem – kámen, dřevo, jiný kov, zirkony,
- - kliky kované,
3) podle dalších úprav použitého materiálu:
- - lesklý, matný, kartáčovaný nebo broušený, patinovaný, satinovaný, barvený, eloxovaný,
Takto bychom mohli dále dělit a škatulkovat. A na ty škatulky dávat kování a kliky…
Tak jakou kliku si mám teda koupit?
Dnes není problém vyhledat studio s doplňky dveří či oken nebo specializovanou prodejnu kování. Stejně tak nalezneme oddělení v obchodních domech se zaměřením na tyto komponenty.
Je potřeba, jako u všeho, udělat řádnou analýzu potřeb a taky revizi peněženky. Lze koupit i levné kliky a kování, ale kvalitnější sady pro zkompletování domácnosti mohou být i dosti nákladné, stejně jako třeba luxusní nábytek.
Zlato – je to barva či kov, která má prazáklad v mytologii, Egypťané věřili, že těla bohů jsou ze zlata, Řekové věřili, že je to krev bohů, Inkové měli zlato jako symbol Slunce. Zlato je nadčasové, noblesní, aristokratické, nemění svůj vzhled. Původně je to kov vysokého kléru a panovníků. Akcentuje ostatní barevnost, ale je taky velmi nosné, strhává na sebe pozornost. Může sloužit jako akcent k jednobarevným, nekomplikovaným plochám, ve spojení s ostatními kovy velmi opatrně. Snese se s nábytkem ze dřeva tmavého i světlého bez výrazných kreseb. Zlato nemá rádo konkurenci.
Mosaz, bronz – jsou na tom podobně, pouze v čase mění svůj vzhled, je třeba pravidelná péče, zvláště v lesklém provedení.Totéž platí o ostatních kovech (nerez, chromovaný kov) v lesklé podobě. Je to takové malé zrcátko, odráží okolí, ale i špatnou údržbu.
Satinované (matně lesklé), kartáčované, broušené, patinované kování je v současnosti velmi vyhledávaný artikl. Snese se prakticky s každou barvou, každým dřevem, každou texturou. Je pouze na vašem vkusu, zda chcete okno či dveře kováním doplnit nebo kování na nich akcentovat. Je vhodné v normální koncepci interiéru použít kupř. satinovanou mosaz na kování, světla, nožky sedačky, ostatní kovové prvky. Mluvím o jednotnosti akcentujícího materiálu. Zkuste tam vložit jednu rozetu chromovanou a uvidíte, jak to všichni postřehnou. Pochopitelně lze interiér udělat po vzoru vídeňského sochaře a architekta Hundertwassera a každou kliku nechat v jiném kovu, jiné barvě, jiném tvaru. Pokud je vaše krédo dynamika, neklid, nejednotnost, neváhejte. V místech s větší frekvencí pohybu je dobré volit kování nerezové, laciné hliníkové, patinované se časem opotřebuje. Eloxované barevné kování je samostatná část, kdy chceme dosáhnout barevné jednoty nebo naopak odlišnosti v interiéru. Vznikne-li taková potřeba, může být klika, kování či štítek třeba brčálově zelené. Jak se říká: „Za peníze v Praze dům.“
Pochopitelně co člověk to názor, možností je zde nepřeberně. I v kování ovšem platí, méně je někdy více. Ty nejkrásnější designové kousky bývají většinou elegantní, zajímavé, nadčasové, nicméně nevtíravé.
Tak jak jste na tom? Usmálo se na Vás štěstí. Už máte tu okřídlenou „KLIKU“?
Ing. arch. Petr Brandejský
Použité fotografie:
http://gtv-kovani.cz/
http://www.kovani-kliky.cz/